Simulace výroby fotovoltaických systémů je důležitým nástrojem pro návrh a ekonomické posouzení projektů. Na příkladu tří FVE v ČR ukazujeme, že mezi simulací a realitou mohou být rozdíly i přes 10 %. Přesnost simulace je ovlivněna vstupními daty, nastavením modelu a reálným provozem. Při správném použití je simulace cenným pomocníkem. V praxi je ale důležité chápat její limity a nepodceňovat odchylky, které mohou mít významný dopad na finanční návratnost projektu. I tak je simulace výroby FVE jedním z hlavních nástrojů při plánování a projektování fotovoltaických elektráren.
Metodika porovnání simulace a reality FVE
Pro ověření pravdivosti predikce byly kontrolovány tři fotovoltaické elektrárny umístěné v různých částech České republiky. Tyto elektrárny jsou označeny FVE 1, FVE 2 a FVE 3.
Roční plnění simulovaných hodnot FVE
Roční plnění simulovaných hodnot FVE
Dle grafu je patrné, že na úrovni celoroční výroby se výsledky jednotlivých elektráren liší, ale všechny překračují hranici 90 %. Tato rozdílnost ukazuje, že i při použití stejného simulačního modelu a shodném nastavení vstupních parametrů mohou být výsledky odlišné. Na finální výrobě se podílejí reálné provozní podmínky každé konkrétní elektrárny – například místní mikroklima, sklon a orientace panelů nebo úroveň údržby.
Měsíční vývoj a sezónní odchylky
Graf ukazuje, že skutečné plnění simulované výroby se v jednotlivých měsících mezi sledovanými FVE liší.
- V zimě (leden, únor, prosinec) dosahují některé elektrárny 70–80 %, zatímco jiné překračují 90 %.
- Letní měsíce (květen–srpen) vykazují u všech FVE stabilní plnění okolo 90–110 %, což odpovídá dobré shodě se simulací.
Celkově je patrné, že měsíční odchylky nejsou náhodné, ale reflektují reálné lokální vlivy, které v simulacích nebývají plně zachyceny – zejména krátkodobé klimatické jevy, údržba systému, nebo rozdíly v orientaci panelů.
Přínosy a limity simulace výroby FVE
Výhody použití simulace:
- Podrobná analýza výroby podle specifických parametrů elektrárny,
- Možnost optimalizace konfigurace systému před samotnou instalací,
- Standardizované výstupy uznávané bankami i dotačními úřady.
Hlavní nevýhody a omezení:
- Závislost na kvalitě klimatických vstupů (např. irradiace z databází),
- Zjednodušený model provozních podmínek – nikdy přesně neodhadne, jak daný rok bude vypadat například z hlediska počasí, výpadků elektrárny, znečištění.
